První krůčky sběratele lastur.

Téměř každý, kdo byl u moře a uviděl na pláži mušličku neodolal a sehnul se pro ni. A pak pro další a další. Doma  je uložil do šuplíku, nebo vystavil na poličku. Potom už stačí malý krůček k tomu, aby jste zahořeli celoživotní láskou k této fascinující části přírody. Většinou je to už v člověku samotném a mnohdy stačí jen malá jiskřička. Například právě těch několik sebraných mušlí na pláži, nebo lastura získaná darem, může vzbudit v člověku dřímající vášeň.

Jak tedy začít?

Hned od počátku, kdy získáte první mušle rozdělte si je do krabiček, případně jen  provizorně do uzavíratelných sáčků. Chcete-li mít mušle vystavené, stačí na ně nalepit docela malý štítek s evidenčním číslem, pod kterým do sešitu napíšete veškeré indicie o každé mušli.  K lasturám v krabičkách, nebo v sáčcích  přiložte papírek (lokalitní štítek) ze všemi dostupnými informacemi o každé získané mušličce. Především pečlivě zapište z které lokality, moře, státu, ta která mušle pochází. Pokud nevíte pokuste se tyto údaje dodatečně zjistit, usnadní vám to pozdější identifikaci a hlavně podrobně popsaná sbírka má větší sběratelskou i vědeckou hodnotu. Pokud vnesete hned zpočátku systematický pořádek stává se z vás budoucí úspěšný sběratel. Chcete-li sbírat mušle pouze z estetického hlediska, tedy jen krásné a velké i tady doporučuji zapsat u nich alespoň lokalitu. Po určitém čase vám začnou mušle přibývat a proto budete potřebovat svůj příruční katalog, který oceníte při návštěvách burz, nebo výměně mimo domov. Měla by tam být zapsaná - čeleď - rod – druh – lokalita a velikost schránky v mm. nejlépe však na desetinu milimetru. Tato dokumentace slouží k přehlednému získávání dalších kousků do sbírky, aby jste zbytečně nenakupovali mušle stejného druhu, nebo velikosti. Sami poznáte výhody zapsaných údajů a v budoucnu oceníte svoji pečlivost a svědomitost.

další info na http://shells.webz.cz